i wish there was another way out for you.

1. ledna 2015 v 1:45 | Bou |  i don't know.
there's nothing you can do
there's no place you can't hide
couse i'm coming

ze všech sil se snaží sklidnit svůj dech a nabrat nový. po tvářích mu stékají kapičky potu, srdce mu buší neuvěřitelně rychle. třepe se, avšak ne zimou, třepe se strachy. opírá se o vysoký strom. les je tmavý a někde se tvoří mlha. je ticho, neslyší žádné kroky. trochu se mu uleví, ale je si jistý, že se každou chvíli zase objeví.
v zadní kapse u kalhot nahmatá mobil, vytáhne ho a zadá číslo tísňové linky. mohli by mu nějak pomoct. určitě se ho budou ptát na jméno, kde se nachází a jaký má problém. ale kde vůbec je? a není ten šílenec, který po něm jde, jen pouhým výplodem fantazie? on si myslí, že je skutečný, ale psychiatři se ho už v minulosti snažili přesvědčit, že je to výplod jeho fanzaie a nic se mu nemůže stát. všichni kolem něj, včetně jeho rodiny si mysleli, že je psychycky narušený a nechali ho zavřít do léčebny. ale podařilo se mu utéct a teď je tady v lese někde daleko za městem a snaží se utéct před smrtí.

trhne sebou, když zaslechne prasknutí větve. slyší šustění listí, které jako by se přibližovalo. schová svůj mobil zpět do zadní kapsy a rozběhne se někam do středu lesa. běží nejrychleji jak dokáže a je čím dál víc udýchaný. ohlédne se a uvidí mužskou postavu oblečenou v černém oblečení s černou maskou přes obličej, neúnavně snažící se ho doběhnout. má strach. nikdy v životě se takhle nebál.

všimne si, že les končí. jasné slunce ho udeří do očí a na sekundu oslepne. najednou stojí na louce bez stromů, bez ničeho. kam dál? v dálce uvidí silnici. nejrychleji, jak to jen jde, se k ní rozběhne s pocitem velké úlevy, že mu knečně někdo pomůže. ozve se výstřel. ucítí bolest v zádech. nesnesitelnou bolest. nic horšího ještě nikdy necítil. zasténá a spadne na zem. snaží se vstát ale bolest mu to nedovolí a on spadne na záda. po tváři mu steká slza.

nad ním se objeví postava. stojí a kouká se na něj. sundá si černou masku a malinko se usměje. ten člověk mu připadá strašně povědmý, ale nedokáže si vzpomenout, odkud ho zná. pomalu ztrácí vědomí. z nebe se začnou snášet malé sněhové vločky. padají mu do vlasů a několik se jich drží na jeho řasách. muž stojící nad ním pomalu zvedá ruku s nabitou zbraní. vystřelí. on znova ucítí tu nesnesitelnou bolest. ale netrvá to dlouho. sněhové vločky padají na jeho obličej a do otevřených očí. ale on už nic necítí.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Mariiis_N | Web | 1. ledna 2015 v 12:00 | Reagovat

Páni, četla jsem to jedním dechem a prostě wow. Mám celkem bujnou představivost, takže jsem se tady docela i bála, protože když si to představím, tak je to jak nějaká scéna vystřižená z hororu, bohužel však nemá šťastný konec.

2 kayleight francesco. | E-mail | Web | 2. ledna 2015 v 21:06 | Reagovat

ke komentu na mým blogu: same. ( :D :D ) většinu svýho dětství jsem čučela na jetix a disney channel a zbytek mého dětství jsem si zpívala písničky z filmů na disney :D a punk a rock jsem sice objevila, ale jonas brothers, miley cyrus (tu starší miley, teď se mi nelíbí) a prostě věcičky, co jsem poslouchala v dětství (ne, že bych už dítě nebyla) poslouchám i teď (možná pro to, abych si připomněla starý časy lol) a popravdě si je celkem užívám :D

a děkuju. doufám, že sis playlist užila (:

a teď k tvýmu článku: wow. popravdě tenhle typ článků naprosto miluju, kdy nejdřív nevíš, oč jde a až potom ti dojde, že je to něco jako příběh. a tohle je hororový a to to dělá ještě lepší. teda honestly, nerada se bojím, ale tohle jsem si užila. (:

3 Holy | Web | 4. ledna 2015 v 12:53 | Reagovat

pustila jsem si k tomu tu písničku a páni, naplnil mě velkej pocit adrenalinu..Píšeš vážně skvěle !
Jednou se mi zdál sen s podobným tématem, akorát že mě nezastřelil doběhla jsem z lesa rovnou na silnici a pak se probudila.. další noc jsem se bála usnout :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama